„Skřítkové“
Z celého deštivého léta snad jedninný slunečný týden byl právě ten, kdy jsme již potřetí vyrazily do rekreačního střediska Radost v Dolu u Sedlice. Z Prahy vyrážel náklaďák plný nářadí a pouhé čtyři děti, během víkendu dorazily další, ale stějně bylo letošní soustředění s osmi děvčaty jedno z nejkomornějších za poslední léta.
Alespoň tak mohly nepozorovaně vplout do říše skřítků, které z počátku pouze z povzdálí sledovaly, ale už brzy byly vtaženy do boje o záchranu jejich domovů – rekreačnímu středisku totiž hrozila demolice! Když nepomohly ani petice, nezbylo než si naposledy zazávodit, sbalit to nejnutnější a vydat se hledat nový domov…
Tím domovem se nám na poslední noc staly louky u nedalekého rybníka, i s vydatným odpoledním deštěm, ale zato kouzelným koupáním v rybníce v mlze a zapadajícím slunci a táborákem zázračně roztopeným ze zcela promoklého dříví.